Védánta
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
|
Serie článků o |
|
Ortodoxní školy
Njája · Vaišéšika |
|
Neortodoxní školy
Čárváka · Džinismus Velké osobnosti
Starověk |
|
|
Védánta (v dévanágarí वेदान्त) je indická ortodoxní, monoteistická a filosofická škola, jejíž nejznámějšími větvemi jsou: 1. Advaita(-védánta) (Ádi Šankara), 2. Višišta-advaita (Rámánudža) a 3. Dvaita(-védánta) (Madhva). Výraz védanta je složený ze sanskrtských slov véd (védy) a anta (závěr) a znamená v čestině „zakončení véd“.[1] Za zdroj védántské filosofie je považována Taittiríjópanišad.[2]
Všechna odvětví védánty vycházejí z upanišad. Upanišady jsou přidružené k základním védským samhitám (Rgvéda, Sámavéda a Jadžurvéda), staly se východiskem buddhismu a džinismu a jsou ideovým základem pozdějšího hinduismu.[3]
Obsah |
[editovat] Přehled
Védánta konstatuje, že brahma (nejvyšší duchovní vesmírný princip) je oproštěno od vlastností a jednání. Vinou máji (klamu smyslového poznání) se átmá (individuální duchovní pricip) ztotožňuje s objekty.
Některé Upanišady zmiňují totožnost átmá s brahma, jiné zdůrazňují rozdíl mezi átmá a paramátmá[4][5] Tento věčný rozdíl mezi átmá (v neosvobozeném i osvobozeném stavu) a íšvarou zdůrazňuje i Védánta-sútra.[6]
[editovat] Advaita-védánta
- Podrobnější informace naleznete v článku Advaita-védánta.
Advaita-védánta (v dévanágarí अद्वैत वेदान्त je indická, filosoficko-náboženská škola zastupující čistý monismus (filosofie jedné reality). Toto je vyjádřeno sanskrtským souslovím a (ne) dvaita (dvě).
Advaita Védánta učí, že klamné ztotožnění átma s objekty lze změnit v pravdivé poznání: brahma a átma jsou totožní.[7] V Kathópanišad je to vyjádřeno slovy: "Porazit nevědomost nezdolným mečem, ukutým v ohni poznání".[8]
Advaita-védánta, tak jako i ostatní ortodoxní i neortodoxní, filosoficko-náboženské školy védské filosofie, je založena na třech védských kategoriích spisů nazývaných prasthánatrají. Patří k nim upanišady, Bhagavadgíta a Brahmasútra (Vedánta sútra). Mnoho známých i méně známých autorů psalo komentáře (bhášja) k těmto spisům, ale všeobecně nejuznávanějšími jsou Ádi Šankara, Rámánudža a Madhva.
Ádi Šankara je přímým pokračovatelem tradice védských mistrů z dávné minulosti. Jeho učitelem byl Gaudapáda Adžativáda a sám Šankara měl čtyři žáky: Padma-páda, Hasta-málaka, Totakačárja a Vartika-kára. Ádi Šankara je postavil do čela klášterů (matha) ve čtyřech hlavních oblastech Indie, aby udržovali nauku védánty. Šankara sám napsal komentáře ke všem spisům prasthánatrají a Gaudapadíja-karikám. Známé jsou také Upadéša-sáhasrí, filosofická pojednání o védántské filosofii jedné reality.
[editovat] Višišta-advaita
Doslova 'podmíněný monismus' je učení áčárji Rámánudži (1017–1137). Představuje reakci na Šankarův monismus, který upravuje tak, aby lépe vyjadřoval nejen monistické, ale i monoteistické výroky Upanišad opomíjené Šankarou. Jeho komentář k Brahmasútře se nazývá Šrí Bhášja (Šrí je jméno bohyně Lakšmí).
[editovat] Dvaita-védánta
Neboli dualismus, který učil áčárja Madhva (1239–1319). Je přímou opozicí a výzvou vůči Šankarově advaitě. Ještě důrazněji než Rámánudža zastával názor, že Bůh a átma se věčně liší.
Jeho komentář k Brahmasútře se nazývá Púrnapragja Bhášja (Púrnapragja bylo jedno z jeho jmen). Kromě jiného napsal i komentáře k Upanišadám, Bhagavadgítě, Mahábháratě a Rgvédu.
Rámánudža a Madhva a s nimi další vaišnavští áčárjové jako Višnusvámí, Nimbárka a Šrí Čaitanja Maháprabhu se zasloužili o rozmach vaišnavské bhakti, dnes nejpopulárnějšího tradičního směru indických filosofií.[9]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Dušan Zbavitel, Upanišady, DharmaGaia 2004 - (str. 9) Upanišady ... často se jim říká védánta, neboli "zakončení véd" ...
- ↑ Dušan Zbavitel, Upanišady, DharmaGaia 2004 - (str. 209) Upanišady ... první kapitola Taittiríjópanišad ... Jak uvádí Svámí Nikhilánanda, je „považována za zdroj védántské filosofie.“
- ↑ Dušan Zbavitel, Upanišady, DharmaGaia 2004 - (str. 9) "Upanišady se staly východiskem buddhismu a džinismu a pro pozdější hinduismus představují přímý ideový základ"...
- ↑ analogie o dvou ptácích - Rig Véda 1.164.20-22, Mundaka Upanišad 3.1.1, Švétášvatara Upanišad 4.6-7, Katha Upanišad 1.2.20
- ↑ Bhagavadgíta 15.15-20
- ↑ Vs. 1.3.42-43, 4.4.17-21
- ↑ Jan Filipský, Jaroslav Vacek, Bhagavadgíta 15.5 "Ti, kdo jsou prosti pýchy a klamu, kdo přemohli zlo ulpívání, setrvávají v podstatě já, utišili své žádosti a vysvobodili se z protikladů zvaných blaho a strast, kráčejí nepoblouzeni onou nepomíjivou cestou poznání."
- ↑ Kathópanišad VI-1: "Tento odvěký ašvattha s kořeny vzhůru a větvemi dolů, jen to je světlo, to je brahma, jen to je zváno nesmrtelným. K němu se uchýlily všechny světy a nikdo je nepřekoná. Právě toto je To."
- ↑ http://www.adherents.com/adh_branches.html#Hinduism
[editovat] Literatura
- Nikhilananda, Swami, The Upanishads, New York: Ramakrishna-Vivekananda Center; vol. 1, 5. vyd. 1990
- Zbavitel, Dušan, Upanišady, Ze sanskrtských originálů přeložil a úvodem a poznámkami doprovodil autor, Vydalo nakladatelství DharmaGaia v Praze roku 2004, ISBN 80-86685-34-9
- Filipský Jan, Vacek Jaroslav, Bhagavadgíta, Votobia Praha 2000, 2. vydání ISBN 80-7220-028-3
- A Sanskrit-English dictionary, Sir Monier Monier-Williams, New Edition, ISBN 81-208-0069-9
- The principal Upanišads, With introduction and notes by S. Radhakrishnan, ISBN 019-562350-9
- Prameny Hinduismu, Svazek 1. Védské Hymny, Petr Vavroušek, 3. vydání, ISBN 80-86905-62-0
- The Bhagavadgítá, With an introductory esay by S. Radhakrishnan, ISBN 004-891028-7
- Bhagavadgíta, přeložil Jan Filipovský a Jaroslav Vacek, ISBN 80-7220-028-3
- De Yoga-Sútras van Pataňjali, met commentaar van Dr.I.K. Taimni, ISBN 90-6175037-7
- Maharishi Mahesh Yogi on the Bhagavad-Gita: A New Translation and Commentary, Chapters 1-6, ISBN 014-019247-6
[editovat] Související články
| Související články obsahuje Portál Jóga |
| Související články obsahuje Portál Hinduismus |