Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Védská literatura

Rgvéda Sámavéda · Jadžurvéda · Atharvavéda upanišady · áranjaky · bráhmany smrti · purány · itihásy

Upanišady Aita­ré­ja · Brhadáranjaka · Iša Taittiríja · Čhándógja · Kéna Mundaka · Mándúkja · Katha Prašna · Kaušítaka · Maitrájaní Švétášvatara

Upavédy Ajurvéda · Dhanurvéda Gandharvavéda · Sthápatjavéda

Védángy šikšá · ččhand · vjákaran nirukt · džjótiš · kalp

Itihásy Mahábhárata · Bhagavadgíta Rámajána

Purány mahá-purány · upa-purány sthala-purány · kula-purány

Jiné spisy Brahma-sútry · Manu-smrti

Editovat šablonu

Bhagavadgíta (v dévanágarí: भगवद् गीता ), v českém překladu "Píseň Vznešeného", je jednou z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu. Její autoritu přijímají všechny hlavní hinduistické filosofické školy, nazývané také daršany. Je součástí rozsáhlého staroindického eposu Mahábhárata (kapitoly 25-42 knihy Bhíšmaparvan).

Mahábhárata vznikala postupným přidáváním a rozšiřováním v letech 800 až 400 př. n. l. a Bhagavadgíta byla pravděpodobně dokončena v období kolem roku 200 př. n. l.^[1] Je rozdělena na 18 zpěvů (kapitol) a dohromady má 700 veršů. Podle tradice je nedílnou součástí Mahábháraty, jejíž děj se odehrává přibližně v letech 3200-3100 př. n. l.

Obsah 1 Původní podoba 2 Rodokmen Kuruů 2.1 Schéma 3 Komentáře 4 Obsah 4.1 Hlavní téma 4.2 Odpověď 4.3 Poselství 5 Shrnutí zpěvů 5.1 Ardžunovy pochybnosti 5.2 Jóga a vědění 5.3 Činnost bez lpění 5.4 Tradice vědění 5.5 Činnost v oddanosti 5.6 Jóga a meditace 5.7 Vědění a moudrost 5.8 Nepomíjivost brahma 5.9 Důvěrné vědění 5.10 Vyjevení vnějších projevů 5.11 Zjevení kosmické podoby 5.12 Jóga a oddanost 5.13 Rozlišení těla a ducha 5.14 Tři kvality hmotné přírody 5.15 Nejvyšší podstata bytí 5.16 Božská a démonická podstata 5.17 Trojí podstata života 5.18 Jóga a sebeobětování 6 Odkazy 6.1 Reference 6.2 Literatura 6.3 Související články 6.4 Externí odkazy

[editovat] Původní podoba

Rudolf Otto^[2] usiloval především o zjištění těch částí, které byly součástí původní podoby Bhagavadgíty (tzv. Urgíta). Podle jeho názoru patří k Urgítě pouze ty pasáže, které mají souvislost se samotným dějem Mahábháraty. Ostatní části byly dodány později. Urgíta by se tedy skládala z těchto částí: I. zpěv; II. zpěv 1 - 13, 20, 22, 29 - 37; X. zpěv 1 - 8; XI. zpěv 1 - 51; XVIII. zpěv 58-61, 66, 72-73.

Ostatní, naukové části rozdělil Otto do dvou částí po čtyřech traktátech. Podle Otta začíná druhou polovinou Bhagavadgíty. První část obsahuje častá opakování a to podle Otta znamená, že je dílem mnoha autorů, protože jeden by se tak často neopakoval.

• 1. (XI. 52 - XII. 20) - čistě bhaktický text.
• 2. (XIV - XV) - bhakticky orientován ale spojen i se sánkhjovou spekulací.
• 3. (XVI - XVIII. 57) - obsahuje tři části.
• 4. (XIII) - blízký druhému

• 5. (V) - rozbírá vztah sánkhji a jógi
• 6. (VI - IX) - vychází z 5.
• 7. (II. 38 - IV. 42) - představuje netypickou jógu zaměřenou na íšvaru
• 8. (X. 12 - 42) - slouží k oslavě Kršny

Do všech těchto traktátů jsou podle Otta vložené různé krátké glosy od pozdějších autorů.

[editovat] Rodokmen Kuruů

Hlavními účastníky bitvy je sto synů slepého krále Dhrtaráštry (kuruovci) a pětice synů jeho bratra Pándua (pánduovci). Bhíšma je velitelem kuruovců a Drštadjumna, syn Drupady, je velitelem pánduovců. Dróna je učite­lem, který zasvětil do válečnictví jak kuruovce, tak i pánduovce. Ar­džu­na je nejlepším bojovníkem pánduovců. Jeho nejstarší bratr Judhišthira je podle Bhagavadgíty vládcem světa. Kurukšétram neboli pole kuruovců se prostírá u Hastinápuru poblíž dnešního Dillí. Na tomto poli se ode­hrál bratrovražedný boj mezi kuruovci a pánduovci. Slepý král Dhrtaráštra stále formálně vládne, ale veškerou moc má jeho syn Durjódhana. Pánduovci před mnoha lety dostali pustou polovinu království, ale s Kršnovou pomocí tam vybudovali skvostnou říši a stali se prakticky vládci světa. Jejich bohatství a slávu jim Durjódhana záviděl a nakonec je lstivě o toto království obehrál v kost­kách. Pánduovci následně strávili třináct let ve vyhnanství a nakonec žádají své království zpět. Durjó­dhana odmítl a nyní se pánduovci domáhají práva na své království na bitevním poli. Kršna, bratranec Ardžuny, patřící k rodu jaduovců, jemuž vládne jeho starší bratr Balaráma, se marně pokoušel oba spřízněné rody usmířit. Připojil se tedy na stra­nu pánduovců a stal se Ardžunovým vozatajem a poradcem. Pět synů Pánduových jsou: Judhišthira, Bhíma, Ardžuna, Nakula a Sahadéva. Saňdžaja je tajemníkem slepého krále Dhrtaráštry. Sourozenci Purudžit a Kuntibhódža chrání zadní kola Ardžunova bojového vozu. Subhadra je Ardžunovou manželkou. Bhíšma byl vychovatelem Dhrtaráš­tro­vým i Pán­du­­ovým. Karna, jeden z nejlepších bojovníků, je synem Kuntí a Súrji a nevlastním bratrem pánduovců, ale bojuje na straně kuruovců. Krpa je švagr Drónův. Sómadatta je synem krále Só­ma­datty a Ašvattháman je synem Drónovým. Jujudhána je Ardžunův žák, patří k rodu jaduovců a je jedním z nej­moc­nějších bojovníků.

[editovat] Schéma

• 1. Vjása je syn světce Parašary a rybářovi dcery Satjavatí. Je účastníkem i vypravěčem Mahábháraty.
• 2. Bhíšma je syn krále Šantánua a bohyně Gangy. Protože se jeho otec oženil se Satjavatí, když bohyně Ganga odešla, slíbil, že nebude požadovat trůn a zůstane bezdětný.
• 3. Aby byla královská linie Kuruů udržena, byli Pándu a Dhrtaráštra na žádost královny Satjavatí společně vychováni Bhíšmou.
• 4. Pánduovci jsou právoplatnými dědici a jsou syny různých bohů.
• 5. Karna je Pánduův nevlastní syn, protože se narodil ještě před sňatkem Pándua s Kuntí.
• A. Kuntí je první žena krále Pándua a matka jeho synů Judhišthiry, Bhímy a Ardžuny.
• B. Mádrí je druhá žena krále Pándua a matka dvojčat Nakuly a Sahadévy.

Kuru

Parašara

Satjavatí

Šantánu

Ganga

Vjása1

Bhíšma2

Ambáliká

Vičhitravírja

Ambiká

KuntíA

Pándu3

MádríB

Dhrtaráštra3

Gandhárí

Šakuni

Judhišthira4

Bhíma4

Ardžuna4

Nakula4

Sahadéva4

Karna5

Durjódhana

Dušásana

Duššalá

(97 synů)

[editovat] Komentáře

Dva základní filosofické přístupy komentářů jsou ty, které následují tradici bhakti neboli devocionálního monoteismu a ty, které vycházejí z advaita-védánty neboli filosofie jedné reality.

Nejstarší a nejvlivnější komentář se přisuzuje zakladateli advaita-védantské indické filosofické školy, Adi Šankarovi, ^[3]který žil v letech 788 až 820 n. l.^[4], a je také znám jako Šankaráčárja.^[5] Šankara komentoval všech 700 veršů Bhagavadgíty a jeho komentáře byly přijaty všemi pozdějšími komentátory.^[6] Uznávaným komentářem podle višišta-advaita školy je Rámánudža ^[7], který žil v 11. století n. l.^{[8] [9]} Rámánudžův komentář všeobecně ukazuje, že cesta k osvobození je oddaností k Bohu (bhakti jóga).^[10] Madhvův (také Madhváčárja) komentář (1199 až 1276 n. l.),^[11] je založený na principech dvaita-védánty.^[12] Podle této školy je "pět rozdílů (bhéda): ^[13] 1. pánem, íšvarou, (universální bytí) a džívou (individuální bytí), 2. džívami mezi sebou, 3. íšvarou a hmotou (prakrti), 4. džívou a hmotou, 5. hmotou mezi sebou ^[14] Jedním z poměrně nových, ale velice populárních komentářů je od A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupády, zakladatele ISKCON (hnutí Haré Kršna). Tento komentář shrnuje i komentáře Rámánudži, Višvanátha Čakravartího, Baladéva Vidjábhúšana a Bhaktivinóda Thákura.

[editovat] Obsah

Bhagavadgíta začíná ve chvíli, kdy slepý král Dhrtaráštra žádá mou­drého Saňdžaju, aby mu vyprávěl, co se děje na bitevním poli Kurukšétra. Saňdžaja (žák Vjásy) je jasnovidný a jeho vyprávění prolíná celou Bhagavad­­gítu.

[editovat] Hlavní téma

Hlavním téma­tem je rozhovor mezi Ardžunou a Kršnou uprostřed bitevního po­le (Kurukšetra). Ardžuna, přední bojovník pánduovců, zjišťuje, že v nepřátelské armádě je mnoho příbuzných a svěřuje se svému vozataji Kršnovi:

"ó Kršno, když vidím své vlastní příbuzné, chtivé boje, v bojovém seskupení, údy mi malátní, vysychá mi v ústech, chvěji se po celém těle a vlasy se mi ježí. Luk Gándíva mi z ruky padá a kůže na mně jen hoří. Nemohu se udržet na nohou a mysl jako by mi bloudila. Vidím zlověstná znamení, ó Kéšavó; a v tom ,že v boji mám zabíjet příbuzné, nespatřuji nic dobrého".^[15]

Kršnova odpověď na Ardžunovy pochybnosti je hlavní náplní celé Bhagavadgíty.

[editovat] Odpověď

Mahariši Maheš Jógí doslova říká: „Ať každý člověk využije praktickou moudrost, kterou poskytuje verš 45, druhé kapitoly a tím vylepší všechny aspekty svého života a získá věčnou svobodu v božském vědomí“.^[16]

Bhagavadgíta zpěv II. (Jóga a vědění) verš 45.

traigunjavišajá védá

nistraigunjó bhavárdžuna

nirdvandvó nitjasattvasthó

nirjógakšéma átmaván

Védy pojednávají o třech gunách,

Zbav se vlivu tří gun, ó Ardžuno,

zbav se pro­ti­­kladů, zůstaň pevný v sattvě,

nevlastni nic (jiného), než sama sebe

Bhagavadgíta zpěv II. (Jóga a vědění) verš 48.

jógastha kuru karmáni

sangam tjaktvá dhanandžaja

siddhjasiddhjóh samó bhútvá

samatvam jóga učjaté.

Vytrvej v józe, ó Dhanandžajo, konej svou povinnost,

zůstaň ale neovlivněn úspěchem či neúspěchem;

takovému vyrovnanému stavu mysli se říká jóga.

[editovat] Poselství

• Otázka a odpověď v Bhagavadgítě mají za úkol rozhodnout spor, který začal už v upanišadách a v raném buddhismu - má člověk jednat nebo se zcela vzdát činorodé aktivity^[17]. Bhagavadgíta říká: jednat, ale vzdát se plodů svých činů.

• Bhagavadgíta ukazuje techniku, kterou je možné dosáhnout stavu jógy v kapitole VI.11–14:

Vyhledá si skryté místo, aby očistil své srdce. Nechť je to místo suché, se sedátkem ani příliš vysokým, ani příliš nízkým, a budiž to místo trvalé! Nechť je vystláno posvátnou trávou kuša a pokryto antilopí kůží a lněným plátnem! A tam ať usedne s myslí zaměřenou k jednomu bodu a s utišenými smysly se očisťuje. Nechť drží své tělo rovně a nehybně, šíj pevně a hlavu zpříma! Nechť má oči pevně upřeny na špičku nosu, aby zrakem nebloudil po okolí. A se srdcem klidným a nebojácným, s myslí zvládnutou a na mne upnutou, nechť tu sedí v rozjímání, pevný v slibu čistoty a všemi svými myšlenkami pohroužený v Mou nekonečnou podstatu!^[18]

• Bhagavadgíta ukazuje cestu oddanosti bhakti, která vede k mókše, osvobození z koloběhu zrození a smrti samsáry.

Lze mne však, Ardžuno, takto spatřit a pravdivě poznat a proniknout naprostou oddaností, ó hubiteli nepřátel^[19].

• Z filosofického hlediska dává Bhagavadgíta odpověď na pět základních pojetí pravdy:^[20]

íšvara (bůh)

džíva (duše)

prakrti (hmota)

karma (činnost)

kála (čas)

[editovat] Shrnutí zpěvů

[editovat] Ardžunovy pochybnosti

Ardžuna žádá Kršnu, aby zajel s bitevním vozem mezi oba znepřátelené rody. Když vidí své příbuzenstvo, začne pochybovat a říká: „Je možné spáchat tak velký zlo­čin a zničit své vlastní příbuzenstvo v touze po moci a slávě? Není pro mě lepší vzdát se bez boje a dát se zabít neozbro­je­ný, než zabíjet příbuzné se zbraní v ruce?“

[editovat] Jóga a vědění

Ardžuna se svěřuje Kršnovi se svými pochybnostmi. Kršna vysvětluje: „Jednej v souladu se svou vlastní dharmou a nepochybuj, protože pro váleč­níka není nic lepšího, než aby vedl spravedlivý boj. Vytrvej v józe, ó Ardžuno, konej svou povinnost, zůstaň ale neo­vlivněn úspěchem či neúspěchem.“

[editovat] Činnost bez lpění

Ardžuna chce vědět, proč musí bojovat. Kršna vysvětluje: „Konej vždy svou přidě­lenou povinnost bez touhy po odměně. Mu­síš jednat s ohledem a ku pro­spěchu všech. Proto, nejlepší z potomků králů, zvládni nejprve své smysly a vyhlaď tužby, tyto zlovolné hubitele pozná­ní a rozlišení.“

[editovat] Tradice vědění

Ardžuna se ptá: „V jaké tradici se toto vědění uchovalo?“ Kršna vysvětluje: „Toto prastaré vědění o józe, které bylo velmi dobře utajeno, nyní já sdě­­luji tobě, neboť jsi se mi oddal a jsi můj pří­tel. Proto, když jsi rozetnul ostřím poznání po­chy­by, zrozené z nevědomosti, jež sídlí v tvém srdci, najdi útočiště v józe, po­vstaň ó Bhárato.“

[editovat] Činnost v oddanosti

Ardžuna se ptá: „Co je lepší, zřeknutí se činnosti nebo být činný?“ Kršna vysvětluje: „Není rozumné mluvit o sánkhje a o józe ja­ko o odlišných (cestách). Jenom jógín jedná tělem, myslí, intelektem a smysly bez pout a pro očistu sama sebe. Jenom ten pro kterého je osví­cení nejvyšším cílem je navždy osvobo­zen.“

[editovat] Jóga a meditace

„Jógín zastaví změny mysli poznáním její neprojevené podstaty. Dlouhodobě a v samotě ztiší mysl tím, že nic neočekává a nic nevlastní. Na čistém, chráněném místě si upraví pe­vné místo, ani vysoko, ani nízko a pokryje je kuša ^[21] trávou, kůží a látkou jedno přes druhé. Na toto místo usedne a začne provádět jógu osvěcující mysl.“

[editovat] Vědění a moudrost

Kršna vysvětluje: „Je osm vnějších projevů mé podstaty: země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, intelekt a jáství. Věz, že nejsem v ničem, ale všechno je ve mně. Věz, že jiná je má vyšší podstata – jívabhútám ^[22], která tvoří a udr­žuje svět. Ve mně je obsaženo to největší i to nej­menší.“

[editovat] Nepomíjivost brahma

Ardžuna se ptá: „Co je brahma?“ Kršna vysvětluje: „Brahma je svrchovaný, nepomíjivý vesmírný pricip a to, čemu se říká vnitřní pod­stata všeho. Karmy jsou důsledky (visargah) vzni­klé vývojem bytostí. Adhibhúta je pomíjivá příroda, adhidaiva je nepomíjivý věčný duch a adhijadžňa je osobní obětní jáství, ó nejlepší z vtě­lených.“

[editovat] Důvěrné vědění

Kršna vysvětluje: „Všechny projevy tohoto světa existují ve mně v neprojevené podobě. Všechny by­tosti jsou mou součástí, ale já nejsem sou­částí nikoho. I když nejsem součástí nikoho, přesto obsahují všechny bytosti mojí božskou jógu a všechny bytosti sídlí ve mně.“

[editovat] Vyjevení vnějších projevů

Ardžuna říká: „Jsi nejvyšší brahma, věč­ný příbytek nejvyššího věčného pu­ruša. Vyjev mi tedy celou svou božskou pod­statu, jíž jsi naplnil tento svět. Všichni svatí věštci to o tobě říkají; Nára­da, Asita, Dévala a také Vjása. Dokon­ce i ty sám to říkáš o sobě. Vím, ó Kršno, že všechno, co jsi řekl, je pra­vda.“

[editovat] Zjevení kosmické podoby

Kršna vysvětluje: „Nuže tedy, ó Pártho, pohleď na moji božskou podobu tisíce druhů, přerozličných barev a různých tvarů. Pohleď na áditje, vásy, rudry, ašviny a márutse; pohleď také na věci a divy nevídané, ó mocný králi. V mém těle je obsažen celý kosmos.“

[editovat] Jóga a oddanost

Ardžuna se ptá: „Kdo je pokročilejší ve vědění jógy? Ti oddaní, kteří tě neustále uctívají, nebo ti, kteří tě vidí jako nepro­jeveného a nehynoucího boha.“ Kršna odpověděl: „Ti, kdo neustále následují tuto nesmrtel­nou dharmu, jsou obdařeni vírou ve mě a vidí ve mně nejvyšší cíl – tito od­da­ní jsou mi nejmilejší.“

[editovat] Rozlišení těla a ducha

Kršna vysvětluje: „Někteří dosáhnou (osvícení) meditací a zážitkem sama sebe, sama sebou (samádhi), jiní cestou poznání (sánkhja) a jiní cestou (dobrých) skutků (karma). Ale i jiní, kteří sami nepoznali (jógu), ale slyšeli o oddanosti jiných, i oni přemohou smrt oddaností tomu, co slyšeli.“

[editovat] Tři kvality hmotné přírody

Kršna vysvětluje: „Vyjevím ti teď vědění, které je nejvyšší ze všech a jehož poznáním mnozí světci dosáhli na tomto světě nejvyšší dokonalosti. Tím, že dosáhli tohoto vědění a splynuli se mnou, nebudou zrozeni v době stvoření ani zničeni v době úpadku. Ve mně sídlí velké brahma; zárodek přinášející zrod všech živých bytostí, ó Bhárato.“

[editovat] Nejvyšší podstata bytí

Kršna vysvětluje: „O stromu ašvattha se říká, že je nezhubitelný protože má kořeny nahoře i dole a jeho listy jsou chvalozpěvy vědění. Ten, kdo to chápe, je znalcem véd. Je rozvětvený nahoře i dole a je vyživován gunami. Objekty smyslů jsou jeho pupeny a dole rozvětvené kořeny dávají vzniknout koloběhu příčin a následků lidského života.“

[editovat] Božská a démonická podstata

Kršna vysvětluje: „Jsou tři temné brány, které ničí átma; smyslnost, zloba a také chamtivost. Těmto se musíme vyhnout. Člověk, jenž je osvobozen od těchto tří temných bran, dělá to, co je dobré pro átma a tím dosáhne nejvyššího stavu (bytí), ó synu Kuntí.“

[editovat] Trojí podstata života

Kršna vysvětluje: „V souladu s podstatou každé (bytosti), ó Bhárato, záleží na životním přesvědčení, neboť každý člověk je to, v co věří. Sattvický člověk zbožňuje bohy, radžasický člověk uctívá polobohy a démony a tamasický člověk se klaní duchům a strašidlům.“

[editovat] Jóga a sebeobětování

Kršna vysvětluje: „Opravdovým sebeobětováním - sannjása, rozumí světci činnost bez lpění na plodech a moudří tím rozumí ovládnutí tužeb.“ Saňdžaja praví: „Z Vjásovy milosti jsem vyslechl toto důvěrné tajemství o nevyšší józe, jak jí osobně vyjevil Kršna, nejvyšší pán jógy.“

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ Bhagavadgíta (př. a úv. J. Filipský & J. Vacek), str. 10. B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 119.
2. ↑ Otto, R.: Die Lehrtraktate der Bhagavad-Gita. Tübingen 1935. Také viz Bhagavadgíta (př. a úv. J. Filipský & J. Vacek), str. 24-26.
3. ↑ Flood (1996), p. 124.
4. ↑ Sargeant, str. xix.
5. ↑ Zaehner, p. 3.
6. ↑ Gambhirananda (1997), p. xviii.
7. ↑ Flood (1996), p. 124.
8. ↑ Zaehner, p. 3.
9. ↑ Gambhirananda (1997), p. xix.
10. ↑ Sampatkumaran, p. xx.
11. ↑ Zaehner, p. 3.
12. ↑ Gambhirananda (1997), p. xix.
13. ↑ Flood (1996), p. 246.
14. ↑ Sargeant, p. xix.
15. ↑ Př. J. Filipský a J. Vacek, Bhagavadgíta I. 28 - 31.
16. ↑ Bhagavad-Gita, A new translation and Commentary with sanskrit text, by Maharishi Mahesh, Chapters 1 - 6, Fifth printing (1976), str. 15
17. ↑ Zbavitel, D. & Vacek, J.: Průvodce dějinami staroindické literatury, str. 153
18. ↑ Překlad: J. Filipský a J. Vacek, Bhagavadgíta VI. 11 - 14
19. ↑ Překlad: J. Filipský a J. Vacek, Bhagavadgíta XI. 11 - 14
20. ↑ A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, Bhaktivedanta VedaBase: Bhagavad-gita As It Is, Introduction, Bhaktivedanta VedaBase Network (ISKCON), [1], "The subject of the Bhagavad-gita entails the comprehension of five basic truths"
21. ↑ Kuša – druh trávy v Indii
22. ↑ Džívábhútam – individuální duchovní podstata

[editovat] Literatura

• Bhagavadgíta (př. R. Janíček). Supraphon, Praha 1989.
• Bhagavadgíta taková, jaká je (př. a kom. A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda). The Bhaktivedanta Book Trust, Praha, 1991, 2. vydání, ISBN 91-7149-405-7.
• Zbavitel, Dušan & VACEK, Jaroslav. Průvodce dějinami staroindické literatury. Arca JiMfa, Třebíč 1996, 1. vydání. ISBN 80-85766-34-5.
• A Sanskrit-English dictionary, Sir Monier Monier-Williams, New Edition, ISBN 81-208-0069-9
• The principal Upanišads, With introduction and notes by S. Radhakrishnan, ISBN 019-562350-9
• Prameny Hinduismu, Svazek 1. Védské Hymny, Petr Vavroušek, 3. vydání, ISBN 80-86905-62-0
• Upanišady, ze sanskrtských originálů p�