Analýza
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Analýza (z řec. ana–lyó, rozvazovat, rozebírat) znamená rozbor, metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší. Používá se v mnoha vědách, ve filosofii i v běžném životě, pokud chceme dospět k jistým výsledkům na základě detailního poznání podrobností.
Protikladem analýzy je syntéza. Postupy a metody, založené na analýze, se nazývají analytické a člověk, který se zabývá analýzami, je analytik.
Obsah |
[editovat] V běžné řeči
Analýza znamená systematický rozbor něčeho zprvu nesrozumitelného, pečlivé zkoumání detailů a podrobností v naději, že se mezi nimi najde klíč k pochopení věci. Analyticky postupuje dobrý vyšetřovatel, ekonom, šachista i laik.
[editovat] Ve filosofii
- Analytickou metodu poprvé podrobně popsal René Descartes, a to ve čtyřech krocích:
- Přijímat jen to, co se mi ukazuje tak jasně a zřetelně, že o tom nemohu pochybovat.
- Každou nesnáz rozdělit na jednodušší části.
- Pak postupovat od jednoduchého ke složitému.
- Vyčíslit jednotlivé případy a přehlédnout celek.[1]
- Immanuel Kant rozlišil soudy analytické (a priori), vycházející pouze z rozboru pojmu, od soudů syntetických, které pojem rozšiřují, obohacují nějakou zkušeností.[2]
- Analytická filosofie vznikla počátkem 20. století jako program přísně vědeckého zkoumání jistých (analytických) výpovědí.
[editovat] V matematice
- Matematická analýza čili infinitezimální počet je důležité odvětví matematiky, které se zabývá vyšetřováním funkcí pomocí nekonečně malých veličin (viz diferenciál).
- Analytická funkce je funkce, jež se dá lokálně vyjádřit konvergentní mocninou řadou.
- Analytická geometrie studuje geometrické objekty matematickými prostředky.
[editovat] V chemii
- Analytická chemie se zabývá rozborem složitějších látek a vyšetřováním jejich složení.
[editovat] Odkazy
 |
Související články obsahuje Portál Filosofie |
