Dzisiaj jest piatek, 09 stycznia 2009 r. 9 dzien roku
Languages:ar | id | bg | ca | ceb | cs | da | de | et | en | es | eo | fr | he | hr | it | ko | lt | hu | nl | ja | no | pl | pt | ru | ro | sk | sl | sr | fi | sv | te | tr | uk | zh






REKLAMA
mp3

Ádi Šankara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Ádi Šankara
Narození
Datum: 788
Místo: Kalada, Kerala, Indie
Úmrtí
Datum: 820
Místo: Kedarnath, Uttarakhand, Indie

Serie článků o
Indické filosofii a Hinduismu

ÓM
Ortodoxní školy

Njája · Vaišéšika
  Sánkhja · Jóga · Mímánsá
Védánta Advaita · Višištádvaita · Dvaita

Neortodoxní školy

Čárváka · Džinismus
Buddhismus
Hínajána · Mahájána
Vadžrajána · Théraváda

Velké osobnosti

Starověk
Kapila · Pataňdžali · Gótama
Kanáda · Džaimini · Vjása Márkandéja · Pánini
Středověk
Šankara · Rámánudža · Madhva
Nimbárka · Vallabha · Kéšavadás
Tukárám · Tulsídás · Kabír
Čaitanja Maháprabhu
Novověk
śrí svámí Dajánanda Sarasvatí
rádža Rámmohan Roj · Rabíndranáth Thákur
Mahátma Gándhí · Sarvapalli Rádhakrišnan
śrí Rámakrišna Paramahamsa
Svámi Vivékánanda
Šrí Aurobindó
Rámana Maharši · Svámi Sivananda
Ánanda Čómarasvami · Paramahansa Jógánanda ·  Pándurang Šástrí · Ásárámdží Bápu
Mahariši Maheš Jógi
brahmarši Dévrahá Bábá
paramhans svámí Mádhavánanda
paramhans svámí Mahéšvaránanda


Editovat šablonu

Ádi Šankara (v dévanágarí आदि शङ्कर), známý také pod jménem Šankara Bhagavatpádáčárja (učitel u nohou íšvary) a Ádi Šankaráčhárja (první šankaráčhárja kláštera Džjótir Math[1]) byl první indický filosof, který formuloval indickou filosofickou školu advaita-védántu. Jeho učení bylo založené na čistém monismu a ztotožnění individuálního bytí (átma) s universálním bytím (brahman).[2][3]

Ádi Šankara cestoval po Indii za účelem propagace filosofie jedné reality v diskusích s nejznámějšími indickými filosofy a světci. Založil ve čtyřech hlavních oblastech Indie kláštery (matha) a jejich představenými se stali jeho žáci Padma-páda, Hasta-málaka, Tótakáčárja a Vartika-kára, aby tuto nauku udržovali. Šankara sám napsal komentáře na všechny prasthánatrají (Bhagavadgítu, Brahmasútru a hlavní Upanišady) v Gaudapadíja-karikách. Známé jsou také filosofická pojednání o védántské filosofii jedné reality v Upadéša-sáhasrí. Šankara citoval často z upanišad když argumentoval proti učení sánkhji a jiným indickým filosofickým školám.

Obsah

[editovat] Bibliografie

Tradiční spisy o Šankarově životě jsou Šankara vidžajam (Šankarovo vítězství), které obsahují historické a bibliografické materiály o Šankarově životě. Nejznámější jsou: Mádhvíja Šankara vidžaja od Mádhvy ze 14. století, Čidvilásíja Šankara vidžaja od Čidvilásy z 15. až 17. století a Kéralíja Šankara vidžaja z oblasti Kérala ze 17. století (Šankara-Dig-Vidžaja). Podle těchto spisů se Šankara narodil v roce 788 v Kaladě otci jménem Šivaguru a matce Árjambě z bráhmanské komunity Nambudiri (Namboothiri). Šankara opustil tento svět, když mu bylo 32 let.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. Ádi znamená první představený hinduistických klášterů (matha) a zároveň titul Šankaráčhárja; ačhárja znamená učitel.
  2. Sanskrtské slovo brahman nesmíme zaměňovat se sanskrtským slovem Brahmá, které v konceptu božské trojice Brahmá, Višnu a Šiva, označuje stvořitele vesmír u.
  3. B. Knotková-Čapková a kol.: Základy asijských náboženství I. Univerzita Karlova v Praze 2004, str. 116: "Brahman, stř. rod, nesklonný, malé písmeno, je abstraktní prvek božství - zcela nepopsatelný základ všeho. Postupem času došlo ke konkretizaci tohoto zcela abstraktního principu a tak vznikl zcela konkrétní bůh Brahmá".

[editovat] Literatura

  • (en) KEAY, John. India: A History. New York : Grove Press, 2000. ISBN 0-8021-3797-0.
  • (en) TAPASJANANDA, Svámi. Sankara-Dig-Vijaya: The Traditional Life of Sri Sankaracharya by Madhava-Vidyaranya. India : Sri Ramakrishna Math, 2002. ISBN 81-7120-434-1.

[editovat] Související články

Související články obsahuje
Portál Hinduismus


Související články obsahuje
Portál Jóga

[editovat] Externí odkazy


Polska, Dolar, Forex


Wikipedia jest zarejestrowanym znakiem towarowym Wikimedia Foundation
Wszystkie materiay pochodz z Wikipedii, obite s licencj GNU Free Documentation License